Ženský a květinový svět Alfonse Muchy a návštěva Prahy

Duben 19, 2025

Alfons Mucha (1860-1939) byl pozoruhodnou postavou českého a světového umění. S nadáním pro řadu uměleckých oborů - od malířství, sochařství, architektury, přes divadlo a návrhy nábytku a šperků - dal tvář francouzské secesi Art Nouveau. Ženské a květinové světy Alfons Muchy, Muchovy šperky a kam v Praze za Muchou a dalšími skrytými poklady Prahy.

Foto: Autoportrét Alfonse Muchy kreslícího ve svém pařížském studiu s dýmkou v ústech. Courtesy of Wikipedia

Alfons Mucha, jeho umění a pocta kráse

Nerozlišoval mezi malbou, designem a reklamou a jeho tvoření byla pocta kráse. Svět ho spojuje především s jeho grafikami, plakáty a užitným uměním (etikety, viněty, nálepky, kalendáře). A jako jeden z mála umělců se dočkal uznání již za svého života a trvá do současnosti.

V průběhu 19. století bylo umění dostupné pouze společenské elitě. Mucha ale věřil, že umění by mělo být dostupné všem, bez ohledu na společenské postavení. A v tomto duchu ho také proslavily obrazy ulice, plakáty.

Muchovy ženské a květinové světy

Ženy a krásné ženské tělo bylo Muchovým středobodem. Jsou téměř vždy zobrazovány jako krásné nebo nevinné bytosti, oblečené v róbách, s dlouhými, rozpuštěnými vlasy. Vytvořil obraz ženy jako polobohyně, která žije ve světě obklopené květinami a symboly, aniž by věděla o existenci světské problematičnosti.

A stejně často Mucha zobrazoval květiny, které jsou jednou z nejcharakterističtějších prvků Muchova stylu. Ať už jsou drženy v rukách, zapleteny do vlasů žen nebo zdobí obraz jinak.

Roční období, 1896

Mucha se při tvorbě svých panelů zabýval šesti hlavními tématy - Roční obodbí (1896), Květiny (1898), Umění (1898), Denní doba (1899), Drahé kameny (1900) a Měsíc a hvězdy (1902). Roční období z roku 1896 vyjádřilo proměnlivé nálady ročních období prostřednictvím čtyř ženských postav a stalo se jednou z nejoblíbenějších sérií. Personifikace čtyř ročních období nebyla ničím novým, ale Mucha dal tématu nový život.

Alfons Mucha, The Flowers, Carnation, 1898

Květiny, 1898

V cyklu Květiny Mucha zosobnil svým osobitým stylem čtyři květiny - růže, kosatec, karafiát a lilie. Jsou zobrazeny jako ženy a i účesy žen napodobují tvary okvětních lístků a listů.

Karafiát: Ženská tvář s malým úsměvem, poodhalenými zády a krkem a růžovými šaty. Červený karafiát drží žena v ruce u tváře a kolem sebe má další různě barevné karafiáty. Různě barevné karafiáty odpovídají různým emocím obrazu. Carnation pochází z latinského slova carnis znamenající tělo.

Lilie: Mladá žena se zvláštním, duchovním výrazem a přivřenými očima. Lilii drží žena v ruce a obklopují ji, jako by žena byla jednou z dalších květin mezi nimi. Lile i rámují tvář ženy a vytváří představu koruny. Bílá lilie symbolizuje čistotu, má vztah k mateřství a jedna z legend vypráví o tom, že lilie vytryskla ze slz Evy, když zjistila, že se stane matkou.

Růže: Žena se sebevědomým výrazem drží v ruce dvě růže a další zdobí její vlasy a okolí. Růže na obrazu mají různé barvy, plné květy i poupata. Růže je symbolem lásky a krásy a jejich význam se u různých barev mění.

Kosatce: Žena s blonďatými vlasy s napůl zavřenýma očima a hlavou otočenou na stranu. Vršek jednoduchých šatů jí spadl z ramen a zdobí jí bohatý šperk. Kosatce mají dlouhé stonky a fialové a modré barvy. Kosatec byl považován za posvátný pro Pannu Marii a označován také jako posel bohů přinášející dobré zprávy.

Foto: Series The Flowers, Carnation, 1898, source Mucha Foundation, courtesy of Wikipedia.

Klenotnictví Georgese Fouqueta na rue Royale 6 v Paříži

Muchovy šperky, Fouquet a butik v Paříži

Narozdíl od plakátů, Muchovy šperky tak známé nejsou. Muchův plakát Medea, 1898 viděl známý francouzský klenotník George Fouquet a zaujal ho hadí náramek na Médéině ruce. V roce 1899 klenotník takový hadí náramek podle Muchovy kresby vytvořil pro Sarah Bernhardtovou. A pro Sarah Bernhardtovou následně Mucha navrhl další šperky. Mucha sám vytvořil omezený počet šperků, většina z nich vznikla ve spolupráci s Fouquetem.

A jejich spolupráce vedla až k vybudování Fouquetova butiku v Rue Roayle, pro který Mucha navrhl exteriér i celý interiér. V roce 1941 Fouquet předal všechny šperky do úschovy Musée Carnavalet v Paříži.

Foto: Fasáda klenotnictví Georgese Fouqueta na rue Royale 6 v Paříži, navržená v roce 1901 Muchou, projektovým manažerem společnosti Jansen, která si pro vitráže vyžádala Léona Farguese, demontována v roce 1923, Musée Carnavalet (Paříž). Courtesy of Wikipedia. Autor: O.Taris

Kde objevit Muchu v Praze

Největší česká sbírka Muchových plakátů Ivana Lendla

Muchovy plakáty jsou ve sbírkách řady muzeí i soukromníků. Ale jedna sbírka má největší uznání. Světový tenista českého původu Ivan Lendl zakoupil svůj první plakát Gismonda v 80 letech a pak dále Muchovy plakáty dvacet let sbíral s pomocí kurátora Jacka Rennerta a vytvořil jejich nejkompaktnější sbírku. V roce 2013 sbírku od Ivana Lendla koupil další Čech Richard Fuxa, který ji rozšiřuje o další Muchova díla.

Za doby Lendla měla sbírka výstavu v roce 1986 v Tokiu (Muzeum Matsuzakaya), v 1989 v Paříži (Museé de Publicité), z doby Fuxy v 2013 v Praze (Obecní dům), 2015 v Milánu (Palazzo Reale), 2016 v Janově (Palazzo Ducale), 2019 v Soulu a v 2020 opět v pražském Obecném domě.

Procházky v Praze po stopách Muchy

Pokud jste obdivovateli Muchova umění a zrovna jste v Praze nebo návštěvu Prahy plánujete, můžete absolvovat jednu z cest Prahou po stopách Alfonse Muchy. Na procházku se můžete vydat sami. A vybrati si jeden ze 4 okruhů - Po stopách Muchova designu, Muchova Praha, Alfons Mucha - největší malíř české secese nebo Prahou po stopách Alfonse Muchy.

V pražské Bubenči (přibližně 15 min taxi z centra) můžete také objevit dům, který si Mucha nechal pro sebe ve 20 letech 20. stol postavit. Dům je v soukromých rukách a není veřejně přístupný.

Obecní dům v Praze

Obecní dům najdete v centru Prahy na nám. Republiky a je příležitostí objevit Muchu na nástěnných malbách této krásné secesní budovy. Budova patří k jedné z nejvýznamnějších staveb pražské secese a na dekoraci se podílelo více umělců. A Muchovi byla v roce 1909 svěřena nástěnná malířská výzdoba Primátorského salonku.

Foto: Jugendstil Prag Gemeindehaus, Thomas Ledl – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, Courtesy of Wikipedia

Vitráž katedrály sv. Víta

Pokud se budete procházet po Pražském hradě, určitě neminete katedrálu sv. Víta a zaujmou vás její vitráže. Pozoruhodné umělecké, barevné výplně oken byly vytvořeny v letech 1865 až 1969 podle předloh významných českých umělců.

Na Pražském hradě se nachází i největší umělecky ztvárněné chrámové okno s plochou 160 m (nazývané Poslední soud) podle návrhu Maxe Švabinského. Další vitráže byly tvořeny na návrhy C. Boudy, F. Kysely, K. Svolinského a také Alfonse Muchy.

Vitráž podle Muchova návrhu zobrazuje sv. Václava v dětství, sv. Ludmilu a slovanské věrozvěsty. Je umístěno v severní lodi katedrály.

Okna se musí občas restaurovat a provádí je pražská dílna uměleckého sklářství, ve které vitráže chrámu před desítky let původně vznikaly.

Foto: Alfons Mucha's stained glass window in St. Vitus Cathedral within Prague Castle, Clayton Tang, Courtesy of Wikipedia.

Muchova muzea v Praze

V centru Prahy můžete navštívit dvě muzea, která se Muchovi věnují - muzeum v Panské ulici a muzeum Na Příkopě.

Muchovo muzeum v Kaunickém paláci

Muchovo muzeum v Kaunickém paláci se věnuje životu a dílu Alfonse Muchy od roku 1998. V září 2024 byla do muzea umístěna i výstava děl ze sbírky Ivana Lendla. Na výstavě uvidíte plakáty z Muchova období v Paříži i například zakázky pro firmy jako Moët & Chandon, Job Cigarettes nebo Lefèvre-Utile Biscuits. Muzeum je rozděleno do šesti okruhů.

Mucha Museum, Kaunický palác, Panská 7, Praha 1, www.mucha.cz, otevřeno denně od 10:00 do 18:00 hod.

Muchovo muzeum v Savarinu

Jde o muzeum, které vzniklo v roce 2025 v barokním paláci rodu Sylva-Taroucca, kterému se říká Savarin. Toto muzeum je podporované Nadací Mucha a Muchovou rodinou. Ve třech sálech jsou vystavena díla Alfonse Muchy, včetně reprodukce Slovanské epopeje. Výstavu v Savarinu, která má přibližně 150 exponátů, připravila japonsko-britská kurátorka Tomoko Sato.

Muchovo muzeum v Savarinu, Palác Savarin, Na Příkopě 852/10, Praha 1, www.mucha.eu, otevřeno denně od 10:00 do 18:00 hod.

Slovanská epopej a nejasná budoucnost

Alfons Mucha pracuje na Slovanské epopeji, rok 1920

Muchova Slovanská epopej

Mucha se už v 1900 rozhodl, že zbytek života chce pracovat na monumentálnímu cyklu, který pomůže k poznání Slovanských historických kořenů. Na práci na Slovanské epopeji se malíř připravoval důkladně, četl historické zdroje, konzultoval s historiky a kreslil tisíce studií. Slovanskou epopej tvoří dvacet velkých pláten, na kterých malíř pracoval 18 let.

Dlouhá léta se vedou debaty a spory o to, kde má být epopej trvale umístěna. Mucha daroval cyklus Praze, ale město nikdy nepřišlo s vhodnými výstavními prostory.

Stěhování epopeje a nejasná budoucnost

Od roku 1950 byla Slovanská epopej vystavována v Čechách na zámku v Moravském Krumlově. Pak se uvažovalo o jejím přestěhování do Prahy, ale řešení bylo komplikované. V roce 2012 se poprvé vystavila epopej v Galerii hlavního města Prahy. V 2017 skončila smlouva s Prahou a plátna putovala do Asie. Z Japonska se měla plátna stěhovat na výstavu do Číny, ale Ministerstvo kultury ČR to nepovolilo a v 2019 se epopej přemístila zpět do Moravského Krumlova.

V současné době se zvažuje o umístění Slovanské epopeje do podzemní Savarinu, ale přemístění není jisté. A věc doporovází řadu sporů mezi městem a dědici Muchy, ve kterých je zpochyňováno i vlastnicví epopeje a napadáno nesplnění podmínky Muchy, že město najde pro dílo důstojné místo.

Foto: Malíř pracuje na Slovanské epopeji, rok 1920, autor neznámý. Courtesy Wikipedia.

Objevení dalších skrytých klenotů Prahy

Obě Muchova muzea se nachází 1-3 minuty pěšky od GIYOU GARDEN. A můžete tak spojit prohlídku Muchovy tvorby s prohlídkou neobvyklé zahrady kvěitn ze stříba a zlata. A vedle Muchových kosatců, karafiátů, lilií a růží, můžete prozkumat české šperkařské sněženky, sedmikrásky, jílek, chrpy, levandule aj., které jinde než v Praze neuvidíte.